Störsender-satira od Hansla Hohlleitera
Jsou radioamatéři, kteří něco postaví a nic neřeknou. A pak je tu Kurt Kellerknoten, OE0KKN, který něco řekne a nic nepostaví.
Popravdě staví. Staví už čtyři roky. To, co staví, je ve sklepě.
Stanoviště
Kurtův převaděč je ve sklepě. Ne ve sklepní místnosti s oknem, ne ve zvýšeném přízemí, ale ve sklepě. U zdi. Přesněji: u zdi, která směřuje k sousednímu domu, protože na druhé straně je kotel a ten ruší, říká Kurt.
Anténa je také ve sklepě. Stojí v plastovém kbelíku se zbytky potěru, aby nespadla. Její napájecí bod je tak asi 2,20 metru pod okolním terénem. Kurt to ví. Kurt říká, že to není optimální, ale někde se přece začít musí.
Co Kurt neříká, je, že tam začíná už čtyři roky.
Přesto se diví. Diví se nahlas a pravidelně, v několika skupinách naráz, proč je na jeho převaděči tak málo provozu. Příčinu hledá střídavě v počtu slunečních skvrn, u sousedů, ve spolku a u blíže nespecifikované skupiny lidí, kteří mu to nepřejí.
Zeď v tomto seznamu nefiguruje. Zeď prostě je. Pro Kurta nejsou zdi vysvětlení, ale zařízení.
Polarizace
Před několika měsíci si Kurt přečetl, že existuje horizontální a vertikální polarizace. To ho zaměstnalo. Anténu proto položil, protože horizontálně to jde dál, viděl to v jednom videu.
To video bylo o meteor scatteru na 144 MHz s dlouhou Yagi ve výšce osmi metrů. Kurtova anténa je kruhový zářič v kbelíku. Teď leží napříč přes dvě přepravky od piva a míří k pračce.
Provoz se od té doby, říká Kurt, podstatně nezměnil. Uvažuje, že ji zase postaví, ale nejdřív chce nasbírat zkušenosti.
Kabel
Tady bych rád zůstal věcný, protože tahle část příběhu je jediná opravdu krátká.
Anténa není připojená.
Nikdy nebyla. Kabel leží vedle, úhledně smotaný, stažený stahovací páskou, na které visí štítek. Na štítku je Kurtova značka. Ale zapojený není.
Kdo se teď ptá, jak má převaděč bez připojené antény čtyři roky dělat provoz: tuhle otázku si Kurt čtyři roky neklade. Kurt klade jiné otázky.
Poplatek
Buďme spravedliví: formálně je u Kurta všechno v naprostém pořádku. Pro provoz svého převaděče si u telekomunikačního úřadu řádně požádal o kmitočet a také ho dostal přidělený. Má rozhodnutí. Má QRG. Rozhodnutí zarámoval a pověsil v předsíni, hned vedle pojistkové skříně.
A od té doby poctivě platí svůj roční příspěvek. Včas, trvalým příkazem, už čtyři roky.
Kurt je tím pádem jediný provozovatel převaděče v zemi, jehož zařízení dosud vytvořilo provoz jen jedním směrem: z jeho účtu na úřad.
Nevadí mu na tom ale to, že zaplatil čtyři roky rádiového ticha. Vadí mu spolek. Ten totiž náklady nepřebírá. Kurt má za to, že by měl, vždyť tady provozuje infrastrukturu pro veřejnost.
Ve spolku to také nadnesl. Se čtyřmi otazníky.
Ta otázka
Kurt klade své otázky ve skupinách. Ve všech skupinách. Současně. A je to vždycky ta samá:
„Smím testovat???"
Ne „krátce testuji". Ne „je někdo QRV". Ale žádost o povolení, adresovaná nikomu, v koníčku, jehož celý smysl spočívá v tom, že zmáčknete tlačítko a podíváte se, co se stane.
Odpověď nedostane. Nedostává odpověď už měsíce. To ho zase udiví, tak se zeptá, jestli něco udělal špatně, se čtyřmi otazníky, pak nastane ticho, a pak se zeptá, proč je takové ticho.
Je to jediný případ v radioamatérství, kdy někdo vytvoří rádiové ticho, aniž by kdy vysílal.
Razítko
Kurt má razítko. Opravdové, gumové, s dřevěnou rukojetí. Jeho značka, pod ní název obce, pod tím malý blesk.
Razítkuje jím své QSL lístky, ačkoli nemá spojení. Zadní stranu svých výtisků. Vnitřek krabice převaděče. Štítek na nepřipojeném kabelu. Jednou, a to je doloženo, víko své svačinové krabičky.
A protože razítko nevysílá, razítkuje i při mluvení. Kdo poslouchá Kurtovu hlasovou zprávu, neslyší jen to, co říká. Slyší značku jako interpunkci. Slyší otazníky. Všechny čtyři. Existují lidé, u kterých je interpunkci vidět, když mluví, a Kurt je důvod, proč to vím.
Mesh síť
Od letoška je Kurt v mesh síti. To se dalo čekat.
Koupil si desku, popsal ji, orazítkoval a uvedl do provozu. Uzel se jmenuje po něm. Popsal i solární panel, ačkoli ten ve sklepě velkou roli nehraje.
Protože ano: mesh uzel je také ve sklepě. Vedle převaděče. U zdi. Anténa je tentokrát dokonce připojená, to je třeba férově říct. Jenom stojí dva a půl metru pod trávníkem.
Kurt se v mesh skupině zeptal, jestli smí testovat. Čtyři otazníky. Nikdo neodpověděl, protože ho nikdo neslyší, a protože ho nikdo neslyší, nikdo ani odpovědět nemůže. V odborné literatuře se tomu říká uzavřená smyčka.
Minulý týden napsal, že mesh síť je přeceňovaná. U něj nefunguje nic. Už zkusil všechno.
Všechno kromě toho, že by šel nahoru.
Diagnóza
Můj dobrý přítel, který se profesionálně věnuje sítím, to chvíli poslouchal a pak řekl jen: Layer 8.
Pro všechny, kdo to neznají: model OSI má sedm vrstev. Osmá oficiálně neexistuje. Sedí před přístrojem a píše.
V některých denících se pro takové případy zapisuje i jistá značka. Nebudu ji tu vypisovat. Kdo ji zná, ten ji zná. Kdo ne, ten pravděpodobně nikdy nedal převaděč do sklepa.
Hanslův závěr
Hanslův závěr: Kurt Kellerknoten není hloupý. To je ta nepříjemná část. Četl, koupil, stavěl, popisoval. Dal si víc práce než většina těch, kdo prostě zapnou ručku a dělají provoz.
Jeho problém je jiný: raději se ptá, jestli smí, než aby si ověřil, jestli to jde. Příčinu raději hledá venku než hned vedle. A razítko si nechal udělat dřív, než měl spojení.
Kdo chce postavit převaděč nebo uzel, nepotřebuje komisi ani povolení z chatovací skupiny. Potřebuje výšku, připojený kabel a ochotu vyjít tři patra. Zbytek je kosmetika.
A jestli teď někdo sedí ve sklepě a ptá se, jestli je míněn on: ne. Ale tu anténu prosím stejně zapoj.
Všechny osoby a značky v tomto příspěvku jsou smyšlené. Podobnost s žijícími radioamatéry je záměrná, ale právně nepoužitelná. Autor nenese odpovědnost za spontánní sebepoznání.
Transparenzhinweis
Tento článek byl zpracován a napsán s podporou AI (Claude, Anthropic). Použité ilustrace byly, pokud není uvedeno jinak, vytvořeny pomocí AI. Redakční odpovědnost a obsahovou kontrolu má redakce oeradio.at. Podněty a stížnosti, i od Kurta, rádi přijmeme na [email protected].
